Referendum o spalovně a odpadech v Jihlavě vyhlásil soud na podzimní krajské volby 2016 s konečnou platností

JIHLAVA – Po dlouhé soudní tahanici vyhlásil s definitivní platností Krajský soud v Brně referendum o spalovně a odpadech v Jihlavě. Na žádost přípravného výboru se bude konat společně s podzimními volbami do krajských zastupitelstev v roce 2016. Soud v aktuálním rozhodnutí mimo jiné upozornil na chybné jednání magistrátu Jihlavy, který vloni odmítl na pořad jednání zářijového zastupitelstva zařadit hlasování o referendu. Magistrát tak zmařil konání referenda společně s volbami do obecních zastupitelstev na podzim 2014, jak to na základě splnění veškerých zákonných podmínek požadoval přípravný výbor.

“Soudní tahanice definitivně končí vítězstvím přímé demokracie a prohrou byrokratických naschválů. Přípravný výbor takové rozhodnutí soudu vítá. Pro platnost referenda je zcela zásadní poměrně vysoká účast voličů, proto je spojení s dvoudenními krajskými volbami ideální. Ačkoli se referendum o 2 roky posunulo, na aktuálnosti otázek se nic nemění. Rétorika magistrátu se v současné době snaží referendum opět zablokovat nesmyslnými prohlášeními, že jeho otázky už dávno nejsou aktuální. V roce 2016 však bude téma ještě žhavější než loni, protože kraj Vysočina i město Jihlava bude muset přijít s návrhem nového plánu odpadového hospodářství, který nahradí ten současný, už řadu let neobnovený,” říká zmocněnec přípravného výboru referenda Vít Prchal.

Nejvyšší správní soud i soud krajský shodně uvádějí, že magistrát města Jihlavy snahu o vyhlášení referenda doslova torpédoval[1] obstrukčním postupem a že neprojednání referenda bylo ze strany magistrátu nesprávným úředním postupem . “Celou agendu referenda dostal na starosti tajemník Dohnal, jehož podpis také stojí pod druhou obstrukční a neoprávněnou výzvou k odstranění údajných nedostatků návrhu na vyhlášení referenda. Věříme, že primátor města vyvodí z nesprávného úředního postupu svého zaměstnance patřičné důsledky,” říká předseda spolku Společně pro Vysočinu Matěj Man. Soud také jednoznačně odmítl nesmyslné tvrzení magistrátu, že prý je rozhodování zastupitelstva postup demokratičtější než obecné referendum[2].

Poté, co magistrát Jihlavy zmařil oprávněnou žádost o vyhlášení referenda na podzim 2014, brněnský soud vyhlásil referendum na 13. prosince 2014. Proti vyhlášení referenda jako takového se odvolala Jihlavská radnice, proti termínu konání se odvolal i přípravný výbor. Nejvyšší správní soud letos na jaře celý více než půl roku trvající spor posoudil, a vrátil zpět k projednání Krajskému soudu v Brně. Ten ve velmi krátké době vydal rozhodnutí, kterým referendum vyhlašuje v náhradním termínu, tak jak požadoval přípravný výbor.

Primátor tvrdí, že Jihlava chce dnes už jen takzvanou malou spalovnu, a proto je prý první bod referenda již nepodstatný. Otázka pokládaná v referendu však hovoří obecně o jakékoli spalovně komunálního odpadu, tedy bez ohledu na velikost. Navíc může jít jen o aktuální změnu nálady či rétoriky vedení města, která se k pomyslné velké spalovně může kdykoli vrátit. Na tuto obavu upozorňuje i brněnský soud[3]. Stejně tak je dle radnice už uspokojivě vyřešen motivační systém plateb za odpady tak, aby ten, kdo produkuje odpadu málo a třídí hodně, platil méně peněz za popelnice. S tímto tvrzením přípravný výbor nesouhlasí a dodává, že současný systém má ještě velký potenciál k rozvoji, ale především je vyhlašován pouze s roční platností, takže není nikdy jisté, zda další rok bude schválen či nikoli a v jaké podobě. Už vůbec není splněna otázka třetí, která požaduje stanovení jasných kvót a cílů. Radnice hovoří o tom, že se recyklace zvýšila a proto je již vše vyřešené. Z pohledu referenda a nastavení koncepčních kvót pro snížení produkce odpadu je to opět zcestný argument.

Kopie rozhodnutí brněnského Krajského soudu ze dne 29. 4. 2015.pdf

——————
[1]          Přiložené rozhodnutí brněnského soudu ze dne 29. 4. 2015 –  Strana 12, poslední odstavec.
[2]          Přiložené rozhodnutí brněnského soudu ze dne 29. 4. 2015 -Strana 4, odstavec 2.
[3]          Přiložené rozhodnutí brněnského soudu ze dne 29. 4. 2015 – Strana 14, odstavec 3.